11/28/2008

Telegraficky

Jsem praštěná zelenou učebnicí mezinárodního práva soukromého a v důsledku toho mám na nose brejle, který jsem před rokem po 6 letech nepřetržitého nošení slavnostně odložila. Jsem z toho nervózní. Svoje milovaný nový brejle budu mít až za 14 dní, protože příští víkend zůstávám v Brně. (Ale ano, objevím se, máte radost? Bylo mi řečeno, ať se tou školou tolik nenervuju.) By člověk neřekl, že nový sklíčko mu nedají na počkání.

Štve mě, že mi smázli modrý třeštidlo. Já jsem jí to říkala.

Poslouchám Merry Christmas Everyone.
Všimněte si laskavě, že je to klikatelnej odkaz a ne jenom cosi zkopírovanýho z toho horního řádku v prohlížeči.

Poslouchala bych to i ve škole, ale užvejkla jsem si drátek ve sluchátkách, takže nehrajou. Stejně nekomunikovaly s počítačem.

Našla jsem doma sluchátka s mikrofonem, takže nemusím zkoušet, jestli tamten mikrofon, co začal nevysvětlitelně dunět, už funguje ok. To jenom na okraj, kdyby měl někdo zájem se mnou skypovat.

Za pár hodin budu deportována mimo civilizaci, ale zejtra večer by mě měli zase vrátit. Strejda s tetou usoudili, že když mi chcou přát k svátku, že by bylo fajn, abych u toho byla taky. Takže mi přijedou pogratulovat na chalupu a pak mě odvezou. Těším se, až se budu mačkat v jejich autě za milion a půl s dalšíma čtyřma lidma.

Pořád se děsím toho, že mě tento víkend čekají dvě (!) jízdy autem.

Letos přišlo všechno nějak dřív, zima, zkoušky a tak.

A nemám ráda, když mě mamina vzbudí a vede se mnou filosofický debaty na téma "proč tu halenku hodíš přes křeslo a nedáš ji rovnou do prádla?" následovanou debatou o tom, jak je pohodlné říci nevím. Já se kruci v noci učila! (A brečela do polštáře, to je fuk.)

Omlouvám se všem, na který jsem byla poslední dobou hnusná. Ti, co jsem na ně hnusná nebyla, nelitujte, to přijde. A všem se omlouvám za neveselej spot.