Předně bych vám chtěla sdělit, že mám splněný podmínky pro postup do dalšího semestru. Jsem na sebe hrdá. A taky mám konečně ukončenej třeťák, což včera dost vyšokovalo Sama. Myslel že mi je míň. No...míň:)
Poslední dobou se nějak pořád vyskytuju ve společnosti, co dělá ostudu. A vždycky jsem v tom nevinně. Teda, dobře, mělo mi být jasný, že když půjdu venčit Kalirku, že to nebude jen tak. Ok, mělo mi být jasný, že když si navlíknu na krk žlutý korálky s červenejma autíčkama, bude to budit pozornost. Ale fakt jsem nemohla tušit, že když nám dají na stůl svíčku, olivovej olej a párátka, že to Kalirka smíchá... V té kavárně můžou být rádi, že nevyletěli do povětří. A že jim nějaká párátka zbyla. Že jim tam vůbec něco zbylo, Feliska měla strašně žravou náladu. Ani se neptejte, co všechno jsem spořádala:D. (A my můžem bejt rády, že se nedívali do tý konvice plný kousků ubrousků hnedka.)
Včera (jakože 20. 12., ale jelikož jsem dneska ještě nešla spát, tak je dneska, i když by mělo být zítra, tudíž včera je včera. Chápete to?:D) byl skvělej den, prostě bomba. I když jsem musela vylízt z postele a jít na devátou chytat Claire na nádraží, a pak tam s kafem z Mekáče v ruce čekat, až dojdou ostatní. Kafe by mi vydrželo asi dlouho, kdyby kolem půl desátý nepřišel někdo rozespalej, a netvářil se jako kakabus, a já mu to kafe nestrčila do ruky. Pak ještě vánočku, kterou mě vybavila paní domácí. Pak teprve byl ochotnej se s náma začít bavit. (Věřte mi, kdybyste viděli jeho výraz, vrazili byste mu kafe do ruky taky.)
Postupně jsme dělali ostudu na nádraží, v Tescu, ve Vaňkovce (tam Claire vrazila do jedný paní a strašně vtipně zařvala - Claire, ne ta paní), zase na nádraží, kde se k nám přidali Pražáci (Monny přijela v úžasný čepičce, kterou mi pak dala, protože mi moc slušela O:-) a já v ní půjdu zítra na besídku, a bejvalý spolužačky budou strašně nadávat, že jim zase dělám ostudu. To maj za to, že si předtím stěžovaly:D) a vůbec ten ostatní zbytek a šli jsme dělat ostudu do Mekáče, protože tam mají lepší kafe. A oříškový McFlurry, o který se nedělím. Ani o jiný McFlurry se nedělím. V mekáči jsme si taky rozdávali dárky, protože budou Vánoce, jak jste si možná už stačili všimnout. Já jsem toho dostala spoustu, Medvídka, kachničku s potápěčskejma brejlema, dopisní papíry, bonbon v žlutým obalu, kostičku na krk, mno hafo toho:)A tu čepičku samozřejmě! (I moje maminka usoudila, že mi sluší!) Asi jsem byla moc hodná. A to ještě nepočítám autíčka od Kalirky a svíčku od Bertíka, díky který mi krásně voní pokoj po skořici. Ten brněnskej. Pak jsme šli na slíbený trhy. Já byla se Silvinkou na výstavě a tam měli tři exponáty! A každej v jiným patře! Jezdily jsme si je prohlížet výtahem.
Ostuda v restauraci a v čajce byla už pak prostě...klasická. Ale fajn, jako vždycky.
Prostě skvělý to bylo:) Největší radost jsem měla z toho, že moji maňásci na prst měly úspěch a líbily se:) Fakt.
Jenom mi na těhlech akcích vadí to, že se mi pak stýská. Strašně moc. A po někom se mi stýská ještě než stačí odejít, možná proto, že nevím, kdy se zase uvidíme. Vlastně...obvykle se mi až tak nestýská, teď je to nějaký speciální. Možná těma Vánocema. Jsem sentimentální. Strašně moc.
Tím jsem se dostala k nadpisu:)
Protože už Vám do Vánoc prostě nic nenapíšu, tak Vám sentimentálně popřeju krásný svátky plný pohody a skvělý atmosféry, šťastnej a úspěšnej novej rok a ať má Ježíšek velký sáně:)
Mám Vás ráda:-*
PS: Litry rumu, tuny drog, ať přežijem nový rok! (Ne, to není moje dílo, našla jsem to na netu a teď přesvědčuju maminu, ať to napíšeme na pohledy, co chce už třetí rok rozesílat a furt se nám to nějak nedaří. )
A ještě musíte vědět, jak to u nás doma dneska vypadalo! Maminka uklízela. Sčítání škod dopadlo následovně: jeden vysátý uzávěr od dřevěné krabičky, jeden hnutej lustr, jedny odlepený řasy na panence, tři hodiny nefungující internet a neurčité množství vysátých kaštanů z Pískomilovy sbírky. Do tlučení hřebíčků do zdi za účelem pověšení hodin jsme se nepouštěly. Radši.
