Mám teď poměrně hodně učení. Projevuje se to tak, že počet učebnic na mém nočním stolku začíná dorovnávat počet beletrie (takže se docela bojím, že to na mě jednou spadne), že se kolem mojí postele válí desky s poznámkami (dokážu dělat cokoliv místo učení, tak jsem si roztřídila poznámky od začátku semestru) a v neposlední řadě tím, že jsem míň ve škole a víc doma (oceňuju výhody svýho broučka, nemusím tisknout kila materiálů, stačí pár kliknutí). No a jak jsem víc doma, tak jsem víc ve styku s paní domácí (hlavně jí pořád potřebuju opakovat, že ten víkend, co jsou škrkny tu zůstávám, a postupně k tomu přidám, že tu bude spát Kalirka). Dneska jsem se zase tvářila, že se učím (projevovalo se to zíráním do zelené učebnice Mezinárodního práva veřejného) a najednou na mě ťukala paní domácí. Jsem si říkala, že asi něco potřebuje, tak jsem ochotně vyskočila z postele (je druhýho prosince a já nemám zaplacenej nájem, a jen tak mít nebudu, tak se snažím) a jdu jí otevřít. A ona, jestli ještě svítila, když jsem včera přišla domů. Zašrotovalo mi v hlavě, kdy jsem včera dorazila a říkám jí, že asi teda jo, protože jsem přišla brzo. A ona, že koukala na televizi a že měla pocit, jako by se tu někde střílelo a tak že se mě jde zeptat co o tom vím. Vypadám jako někdo, kdo z nudy střílí do zdi? (Mimochodem ne, opravdu o tom nic nevím, sice dokážu dělat místo učení cokoliv, ale střílet do zdi bych nemohla, pistoli nevlastním.) Paní domácí to teda uzavřela s tím, že to bylo asi v televizi. (Kdyby se mě zeptala v neděli, tak bych se nedivila, to jsem dělala popcorn v mikrovlnce, ale včera jsem spala... ehm teda, samozřejmě jsem se pilně učila.)
Víte, že budou Vánoce?:D Taaakže všichni povinně!:D
