Většina lidí má apríl jeden den, totiž prvního dubna. Já osobně apríl nemám vůbec ráda, protože je to den před mýma narozeninama (čímž vám nenápadně sděluju, že dneska mám svoje další narozeniny a že to nesu rok od roku hůř, takže na mě buďte milí), a většině lidí přijde vtipný vyvádět mi apríly typu "měl jsem pro tebe super dárek, ale cestou mi ulít/utek/snědl jsem ho".
Nicméně já mám apríl už někdy od soboty, protože od tý doby se kolem mě dějou divný věci.
Ano, začalo to divným sobotním ránem. Byly doby, kdy jsem se o podobný náhody musela těžce snažit a stejně to nevycházelo. Příště pojedu dřívějším vlakem, slibuju.
Claire říkala, že kdybych byla na svým majáku na litevským pobřeží, tak bych se zbláznila. V neděli svoje tvrzení opravila. Prej ten maják nepotřebuju.
Prostě mi v neděli hráblo, a od té doby to se mnou jde z kopce:D Tu věc, co jsem udělala v neděli večer tu rozebírat nebudu, jenom podotýkám, nebyla jsem opilá! (A nebyla jsem opilá, a nebyla jsem opilá ani v noci z úterý na středu, nevěřte Claire, která vám bude tvrdit opak!)
Viděli jste už bláznivý trolejbusy? Já jo, v pondělí jsem se kvůli nim málem nedostala včas na nádraží a následně do Brna. Jo, mělo mě varovat, že nám doma blikaly všechny spotřebiče.
Ty nový dětičky, co mám na agličtinu, jsou nějaký přítulný. Nejen že se mi věšej na stůl a lezou mi po klíně, ale i kapustňák na ně má nějakej opačnej efekt. Minule jsem je s ním strašila, a teď se po něm ptaly, a že je škoda, že nepřišel. (Jako by chudák mohl přijít, když nemá nohy.) Nebo prostě neumím strašit malý děti.
V úterý to pokračovalo, když jsem se doplazila na přednášku, abych tam vyřešila problém s knížkou na fildě, kterou si půjčila kamarádka, ale já si ji chtěla přečíst, takže jsem si ji půjčila od ní, a že ji pak vrátím. Mno, já ji vrátila, ale jelikož knihovna na fildě má divnej systém, tak oni nepochopili, že jsem ji vrátila, a Adélu upomínali o její vrácení. Ještě že ona je od rány a nevadilo si s nima psát výhrůžný maily:)
Večer jsme chtěly jít s kamarádkou poctit Livingstone svou ctěnou přítomností (usoudila jsem, že po propařený noci by se mi nemusely zdát divný sny typu držení někoho za ruku na pohřbu.), ale nebylo nám přáno. Možná to bylo tím, že bylo úterý a ne středa, a že to byl poslední v měsíci, ale nikde nikdo nebyl. Ani v tom Livinu se nic nedělo. Tak jsme s kámoškou skončili u menšíka na láhvi červenýho. Chtěly jsme Rulandské modré z Mutěnic, ale měli jenom Znovín, a nakonec neměli ani to Rulandské, a tak jsme pily Frankovku:D. A pak jsme se šly projít na Mendlák:D Závěrů z večera je několik:
1) Dostanu náušnice! (Iveta si je koupila v sadě s nějakejma černejma, a tyhle jsou fialový a prej moc šílený na to, aby je nosila )
2) Budu chodit hrát bambington! (Každou sudou středu v osm ráno:D Ne, nebyla jsem opilá.)
3) Dlužím Ivetě 90 korun. (Neměla nazpátek:D)
4) To červený světýlko je svině mrňavá:D
Včera jsem byla venčit Kalirku, takže kdyby jste slyšely o tom, jak se podvečerním Brnem potulovaly dvě individua, mávaly vlaječkama z Mekáče a zpívaly písničky z pohádek, tak to jsme byly my dvě. Všechny kašny jsou naštěstí ještě vypuštěný:D Dostala jsem žlutou cestovní lžičku a vidličku<3.> Závěry z oslavy apríla:
1) Vlaječky ve vlasech jsou dobrej nápad, jak upoutat pozornost.
2) Když si začnete prvního dubna na ulici zpívat koledy, lidi, co jdou před váma, zrychlí.
3) Když se hodně moc usmějete hrudníkem na prodavače zmrzliny, dostanete kornoutek navíc.
4) Plyšová propiska mi ve vlasech sluší mnohem víc než vlaječky z mekáče:D
Na moji spolubydlu leze jaro. Dneska strávila asi hodinu tím, že se bavila představou, že jsem těhotná. (Nejsem. Byla by to děsně blbá náhoda:D) Dokonce si už vymyslela, koho pozve na netradiční rande s vožením kočárku. Pak toho nechala, když jsem jí řekla, že by s tím dotyčným pak asi nic nebylo, protože půjčit si dítě je nejlepší antikoncepce.
Děkuju všem, co mi popřáli, i těm, co to ještě udělaj:)
Nicméně já mám apríl už někdy od soboty, protože od tý doby se kolem mě dějou divný věci.
Ano, začalo to divným sobotním ránem. Byly doby, kdy jsem se o podobný náhody musela těžce snažit a stejně to nevycházelo. Příště pojedu dřívějším vlakem, slibuju.
Claire říkala, že kdybych byla na svým majáku na litevským pobřeží, tak bych se zbláznila. V neděli svoje tvrzení opravila. Prej ten maják nepotřebuju.
Prostě mi v neděli hráblo, a od té doby to se mnou jde z kopce:D Tu věc, co jsem udělala v neděli večer tu rozebírat nebudu, jenom podotýkám, nebyla jsem opilá! (A nebyla jsem opilá, a nebyla jsem opilá ani v noci z úterý na středu, nevěřte Claire, která vám bude tvrdit opak!)
Viděli jste už bláznivý trolejbusy? Já jo, v pondělí jsem se kvůli nim málem nedostala včas na nádraží a následně do Brna. Jo, mělo mě varovat, že nám doma blikaly všechny spotřebiče.
Ty nový dětičky, co mám na agličtinu, jsou nějaký přítulný. Nejen že se mi věšej na stůl a lezou mi po klíně, ale i kapustňák na ně má nějakej opačnej efekt. Minule jsem je s ním strašila, a teď se po něm ptaly, a že je škoda, že nepřišel. (Jako by chudák mohl přijít, když nemá nohy.) Nebo prostě neumím strašit malý děti.
V úterý to pokračovalo, když jsem se doplazila na přednášku, abych tam vyřešila problém s knížkou na fildě, kterou si půjčila kamarádka, ale já si ji chtěla přečíst, takže jsem si ji půjčila od ní, a že ji pak vrátím. Mno, já ji vrátila, ale jelikož knihovna na fildě má divnej systém, tak oni nepochopili, že jsem ji vrátila, a Adélu upomínali o její vrácení. Ještě že ona je od rány a nevadilo si s nima psát výhrůžný maily:)
Večer jsme chtěly jít s kamarádkou poctit Livingstone svou ctěnou přítomností (usoudila jsem, že po propařený noci by se mi nemusely zdát divný sny typu držení někoho za ruku na pohřbu.), ale nebylo nám přáno. Možná to bylo tím, že bylo úterý a ne středa, a že to byl poslední v měsíci, ale nikde nikdo nebyl. Ani v tom Livinu se nic nedělo. Tak jsme s kámoškou skončili u menšíka na láhvi červenýho. Chtěly jsme Rulandské modré z Mutěnic, ale měli jenom Znovín, a nakonec neměli ani to Rulandské, a tak jsme pily Frankovku:D. A pak jsme se šly projít na Mendlák:D Závěrů z večera je několik:
1) Dostanu náušnice! (Iveta si je koupila v sadě s nějakejma černejma, a tyhle jsou fialový a prej moc šílený na to, aby je nosila )
2) Budu chodit hrát bambington! (Každou sudou středu v osm ráno:D Ne, nebyla jsem opilá.)
3) Dlužím Ivetě 90 korun. (Neměla nazpátek:D)
4) To červený světýlko je svině mrňavá:D
Včera jsem byla venčit Kalirku, takže kdyby jste slyšely o tom, jak se podvečerním Brnem potulovaly dvě individua, mávaly vlaječkama z Mekáče a zpívaly písničky z pohádek, tak to jsme byly my dvě. Všechny kašny jsou naštěstí ještě vypuštěný:D Dostala jsem žlutou cestovní lžičku a vidličku<3.> Závěry z oslavy apríla:
1) Vlaječky ve vlasech jsou dobrej nápad, jak upoutat pozornost.
2) Když si začnete prvního dubna na ulici zpívat koledy, lidi, co jdou před váma, zrychlí.
3) Když se hodně moc usmějete hrudníkem na prodavače zmrzliny, dostanete kornoutek navíc.
4) Plyšová propiska mi ve vlasech sluší mnohem víc než vlaječky z mekáče:D
Na moji spolubydlu leze jaro. Dneska strávila asi hodinu tím, že se bavila představou, že jsem těhotná. (Nejsem. Byla by to děsně blbá náhoda:D) Dokonce si už vymyslela, koho pozve na netradiční rande s vožením kočárku. Pak toho nechala, když jsem jí řekla, že by s tím dotyčným pak asi nic nebylo, protože půjčit si dítě je nejlepší antikoncepce.
Děkuju všem, co mi popřáli, i těm, co to ještě udělaj:)
