Stalo se tolik věcí, že to asi ani nenapíšu, jen prostě můžu říct, že život je jedna horská dráha a nikdy nevím, jestli jsem nahoře, nebo dole... většinou někde uprostřed... na pomezní hranici, občas se převáhnu nahoru... ale většinou dolů... a teď jsem někde mezi tím, na území nikoho, tam, kde je všechno neutrální... neutrální život, lidé kolem mě prožívají úplně všechno, ale já nežiju, nejsem nic, jen jim naslouchám a hned to zase zapomínám, všechno jde kolem mě. Ale jsem takhle spokojená... nic neřeším, jen to, jak opravit čtyřku z matiky...
Už nevím, co bych řekla, nějak poslední dobou vůbec nekomunikuju...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Jsem si všimla no...ale neboj, bude líp:-*
Okomentovat